něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 15. 4. 2024 na slet bláznů v 19h do klubu Paliárka            

Tupě (poezie, peťan) • Hýkání (poezie, peťan) • Nemluv s plnou pusou (poezie, peťan ) • bez ty je (poezie, peťan ) • Veselka (poezie, peťan ) • - - (poezie, peťan ) • Tak by (poezie, peťan ) • Uhni! A tak bába uhnula. (poezie, peťan ) • První tahy (poezie, peťan ) • Low Light (poezie, peťan ) • neZOB se na mě (poezie, peťan ) • Až vám přijdu na pohřeb (poezie, peťan) • Dneska si všecko prostě moc berem (poezie, peťan) • Louhuju si čas (poezie, peťan)

27.3.2017
Louhuju si čas

Louhuju si v hrníčku čas a ty mi říkáš:

Štěstí, že máš práci

A já si připadám,

Že jsme tu sakra jen pro legraci

Srknu si, spálím se, vyhrkneš: neběduj

Tolik času činnostem nevěnuj


Vždyť vizitkou mojí práce je má práce

Kam zmizela ta vyhlášená motivace

Rozuměj: pracuj dýl tam, kde platí

Je jedno, že bezčasé myšlení tě víc obohatí


Vyřeš dřív emaily, úkoly tydle

Lokty mi podpírá točivá židle

Bosové tahají výsledky práce

Jak, když není čas na motivace


Bez tváře emaily, přátelé moji

Kdo za tou vejplatou opravdu stojí

27.3.2017
Dneska si všecko prostě moc berem

Napiš to plnicím perem,

že malé výplaty berem

Smích přijde jen s hloupým stěrem 

Dneska si všecko moc berem

 

Jiných tlamy mažeme medem 

Hanbu si protřepem s ledem 

Peklo je náš sladký eden 

Tak kopněte už do těch beden!

 

Když nohy nesou tě opačným směrem

neplač, že všecko si dneska moc berem.

 

Je rozdíl mezi zemí a nebem 

nebo snad nebem a nebem? 

Do sklenky whisku s jedem 

Takový život my vedem

 

Tahleta písnička pomalu ubývá,

 i když je čím dál tím delší, 

a to nám nejeden zazlívá, 

nás to však nesmírně těší.

 

Na procházce s mopsem provrtaj tě kvérem 

mopes na to kouká a sere

Dneska si všecko prostě moc berem.

27.3.2017
Až vám přijdu na pohřeb

Až vám přijdu na pohřeb

Mé dny bývalé

Plné dostatku a potřeb

Vteřiny zhýralé

 

Až ti přijdu na funus 

Má slávo budoucí

Utrhnu květinu

pochovám ji ještě kvetoucí

 

Až ti budou hrát

A ty budeš kráčet ve svém průvodu

Nezapomeň na svetr

a kabát

ne kvůli zimě, ale z hezčího důvodu

 

Až země vydechne den

A ty rozlepíš oči

Zjistíš že to je její smích

Tvoje cesta končí

17.12.2013
neZOB se na mě

lámat srdce jako starý rohlíky

a házet ho holubům

už se slítaj

jako supi

a zobou

jako slípky

tyhle střípky

 

svýho srdce 

13.12.2013
Low Light

Ve vzdálené hloubce letního rána

Ve tmě nového dne

pod kapkami na listech

třesoucími se skočit dolů

Seděl a poslouchal hudbu

třesoucích se kapek

odpočítávajících, než skočí

čekajících na další kapku a pak

Snad už

Seděl a byl na koni

Seděl a byl v sedle

vzpomínal

Seděl a stál na hoře

S vlasy rozdělenými dechem

S očima plnýma modré hrdosti

Jako král

Drakobij

Dávno už ve vzdálené hloubce

budoucnosti

Hej rup, kapky skočili

Lekl se a film zmizel

Lusk, takhle

Neseděl a stál

S očima plnýma hnědé pokory

S vlasy vyrvanými lety


odešel domů do vřelého objetí kravaty a zašlého saka králů

13.12.2013
První tahy

Staví se nové zdi

nové koleje

Vlak za chvíli vyjíždí

a už vyjel

Kreslí se nové tváře

Kdo mi naleje?

Do továrny do termosky

spíš kontryhel 

Ještě nejsem ve válcích

Ještě pluju

Ještě nejsem ve válce

 

Miluju

11.12.2013
Uhni! A tak bába uhnula.

Vytas se!

A tak si vlezl do pochvy a pak vyskočil.

Prober se!

A tak mi řekl, co má rád, a pak mi vysvětlil, co to znamená.

Zabav se!

A tak se schoval a vrátil se až na konci školního roku.

Nezpackej to!

A tak na to packou ani nešáhl.

Seber se!

A tak se sehnul a posbíral své kousky rozsypané po podlaze.

Zvol!

A tak se z něj stal vůl.

Vypni se!

A tak se hrdě napřímil.

Neser mě…

zůstal jsem ve tmě. 

14.11.2013
Tak by

Kdyby čert neměl křídla a uměl černit

Kdyby anděl uměl dělit, ano, dělit

Kdyby hustá situace pomalu řídla

Kdyby tátové nenosili na prsou hvězdice dětí

Kdyby štěstí bylo listí a opadávalo

Kdyby peníze vymáhal vydří duch

Kdyby vydíral sběratel

Kdybychom nemluvili stručně v kuličce

Kdybychom byli plejtváci a ze zad frkali pořád stejnou repliku

Kdybychom netřídili a vyhazovali slova

Kdybychom je málokdy chytali

Kdyby „on: - “, „ona: - “, „on: - “, „ona: - “

Kdyby se on a ona zapojovali jen na chvíli

Kdyby se lidé vylidnili

Kdyby bylo zítra moudřejší včera

 

Bylo by teď 

8.11.2013
- -

Zapadlo světlo

za čtverec domu.

Je vůbec říkat to komu?

 

Koupím si dveře, namaluju namodro,

prásknu s nimi nadobro.

 

Koupím si šátek, zavážu oči,

prý obraz skončí.

 

Koupím si cukr, osladím žíly,

aspoň na chvíli.

 

Koupím si batoh s motivem pomněnky,

dám do něj myšlenky.

 

Koupím si boty, roztančím nohy,

život bez bot je totiž strohý.

 

S hudbou v uších, s hudbou v hlavě,

cítím se hravě.

 

Aniž bych věděla, co je to haiku,

oblékám krajku.

 

Aniž bych věděla, co je to podstata,

oblékám kaťata.

6.11.2013
Veselka

V neviditelném ohni cizího dne,

uvnitř neviditelného pokoje kamenného domu,  

lepena postelí na strop.

Ve tmě na slunci

neviditelná.

S neviditelnými problémy,

uprostřed nářku a kokrhání.

Ve viditelných problémech jiných.

Svatba a shon a nezapomenout se najíst.

Každých dvacet tři minut.

Žádná veselka.

Ani nešikovně ubalená cigareta zapálená neviditelným ohněm,

Ani cukr v žilách neviditelného pokoje,

Ani vařená šlehačka ani škvařený špek

není neviditelný. Brada se poskládala natřikrát a čeká, až jí někdo zabalí.

Ani zapálená cigareta neusnadní nádech. 

6.11.2013
bez ty je

Bez cíle. Bez přání

Bez přání na přání

Bez chuti i nechuti

Dole bez

Bez vzdechu

Bez sebe

Beze slov. Stop 

2.11.2013
Nemluv s plnou pusou

S balvany v břiše jako vlk kolem Karkulky.

Tlačím žaludek o jícen.

Chuť mleté papriky s krávou v pivních bublinkách vyletí nahoru do pusy,

a pak dám pusu na zpocenou tvář.

Plnou pusu trusu,

slovního. Jiní. Já?

Poplácat vnitřní dítě po zádíčkách, aby si odříhlo,

a já taky.

Poplácat dítě po zádíčkách, abych si odříhla.

A dítě taky. 

26.10.2013  (upr. 29.10.2013)
Hýkání

Svět, sto vět.

Běduje stará, je zle, kosti o sebe dřou, skřípou jako porcelánovou vidličkou po alobalu.

Běduje mladší, je zle, stará naříká a jí život schne.

Běduje mladá, je zle, chytla to do krve a svařila ránu. Je pozdě.

Každý si mele to svoje maso. Jen Ema ne.

Obě dcery jsou Věrka, každá s jiným jménem, každá s jiným plyšovým zvířetem, každá se stejným genem.

Věrko, běž se najíst, takové jste pohublé, ouvej.

Sto řečí letí kolem stolu, nikdo ANI MUK.

19.10.2013  (upr. 29.10.2013)
Tupě

 

Cvrnkám si kuličkou palci u nohy

A mám chuť si pořádně pobrečet

Neprší

Ani papír nekrabatí

Obočí nekrabatí

Tlačím slzu do kapky

Do poslední kapky

Ale je rozplynutá v oku, skrz které stále vidím jasně

na televizi

na palce u nohy

skrz skleněnou tabuli, stále jasně

na balkón plný odpadků

vyhozených těl, slepených potem do tvaru kladkostroje

na štiplavém slunci slůnících se lidí

všude samé lesklé choboty

Apatie

Bezhybnost

Kulička se zakoulela, až zmizela

mé palce zůstaly samy

 



⇡nahoru⇡